Pišvonc

Pamětníkům se při vyřčení slova „pišvonc" okamžitě vybaví vyvolávání: „Na vysoký skále zabili nám krále, neměli jsme se čím brániti, brániti, museli jsme kůly lámati, lámati, králi, je-li pravda?" Král odpovídá: „Je. Ten, kdo svědčí, šelma větší, a kdo nedosvědčí, ještě větší."

Pišvonc

Tento prastarý lidový zvyk je doložen pouze v Chrastavicích, a to ještě v padesátých letech minulého století. Vystoupení dospívajících chlapců se konalo každoročně na Svatodušní pondělí, kdy skupina deseti chlapců vyzdobila malý chalupnický vůz (ten se jinak používal do kravského zápřahu), takzvaný „korbák". Na voze lavice, na lavici upevněné tři smrky zdobené vyšívanými šátky, pod smrky seděl král chráněn dvěma pobočníky v bílých šatech, kterým se říkalo ministranti. Vůz táhlo šest „koní", jinak chlapců vystrojených v pěkných šatech s klobouky čepenými širokými pentlemi. Zápřah byl opatřen zvonky ze saní, které dodávaly celému vystoupení slavnostnější atmosféru. Celý zápřah, který projížděl obcí, řídil kočí, jenž zároveň odháněl dorážející děti. Při zastavení u sedlákova stavení bylo možno slyšet vyvolávání: „Paní mámo krásná, dejte nám kousíček másla, pár vajíček na rendlíček, aby se našemu králi hubička pásla, pásla!" Pro všechny účinkující i přihlížející to byl jistě nezapomenutelný zážitek.

Skupina chlapců, která se účastnila hry Pišvonc